Matthias Heinrich Baron Butz von Rolsberg (* 1673 Slavonice - † 1748 Maříž), svobodný pán a císařský poštmistr v roce 1713 zakoupil usedlost Maříž za 18 000 zl. V roce 1717 dal na místě tvrze vystavět barokní zámek. 

Svobodný pán Johann II. Baptist Joseph von Madrowsky, znojemský krajský komisař, koupil panství 1790 za 22.600 zl. od Matthiasova vnuka Maximiliana.

Jen tři leta na to panství získává za 27.750 zl. Johann Ignatz Rupp von Ehrenstrohm, hejtman olomouckého kraje, původem z Finska.
V roce 1799 byl ve Vídni císařem Františkem I. Rakouským povýšen do rytířského stavu jako jeden z nejlepších chovatelů včel a výrobců medu.

Jeho synové Franz a Wilhelm nechali po těžkém roce hladomoru vystavět 1817 kapli Panny Marie Pomocné. Franz dal též zřídit 1820 přádelnu bavlny  a zasloužil se o rozvoj ovocnářství.

Druhorozený syn Wilhelm měl poměr se svojí služkou Kateřinou Wimmer z Holešic u Cizkrajova, ze kterého se 1815 narodil syn Georg Wimmer. Wilhelm mu zaplatil studia ve Vídni a Georg byl později osobním lékařem nechvalně proslulého belgického krále Leopolda II.

Od roku 1823 do 1840 vlastnil alodiální statek bavorský královský komoří a kapitán Franz Ritter von Leon. 1826 nechal zřídit krmírnu dobytka.

V roce 1840 ho od něj odkoupila baronka Bertha von Erben, vdova po Johannu Josephovi von Erbenovi, c.k. dvornímu radovi. V roce 1842 nabízela inzerátem nedávno vystavenou palírnu za 500 zlatých ročně do pachtu.

1845 byl statek v majetku Ferdinanda Bischoffa-Widdersteina nabízen ve veřejné dražbě.

Jako majitel je tu v dalších letech zmiňován JUDr. Jan Dvořáček / Johann Dworaczek (* 1808 Tišnov - † 1865 Vídeň), vídeňský dvorní a soudní advokát, poslanec Moravského zemského sněmu.

Po něm je zmínka o Wenzlovi Welzovi z Dobré Vody u Malšína. 

Leo von Stangler z Košetic od něj statek zakoupil v červenci 1880 a 1.srpna na to se v Maříži oženil s jeho dcerou Miladou Agnes Marií.

1898 zakoupila Maříž Helene Maria Adolphine Freifrau von Offermann-Schindler (* 1854 Řečkovice - † 1914 Vídeň). Ta nechala zámek, který byl jejím letním sídlem, zrestaurovat a zvětšit ve stylu novogotickém a nechala při něm vystavit novou kapli. Obdivován byl také jeho interiér. Dala založit anglický park s altánem, kde se hrávala živá hudba. Za zámkem se na vodním příkopě jezdívalo na loďkách. Též nechala směrem na Trojmezí postavit lovecký zámeček. Poblíž stála kdysi i hájovna.

Po její smrti převzal majetek její druhý manžel Iwan Freiherr von Offermann, který ho prodal hraběti Františkovi Dobřenskému. Ten již v lednu 1915 vše prodáva za 500.000 korun sdružení židovských uprchlíků z Bukoviny. Alois Löbenstein a spol. se nedobře prosluli tím, že pokáceli a nechali zpeněžit celkem 130 hektarů stromů z celého areálu.

O milión dráž majetek prodali manželům Schulimovi a Jetti Schreyerům z Haliče, kteří v roce 1920 věnovali kapli Panny Marie Pomocné nový zvon.

Průmyslník Schreyer v srpnu 1920 zemřel a zámek s parkem a dvorem byl dán do prodeje v roce 1922. 

1920 byla na panském dvoře hlášena rozsáhlá rodina Chromečků, původem z Beňova na Moravě, která hospodařila v okolí.

20.5.1922 koupil zámek z hospodářstvím Joseph Miesler ze Severních Čech. Ten zde s manželkou Theresií, zvanou Resi, provozoval penzion.

1929 byl od Mieslerů nabídnut k prodeji.

Po odstoupení pohraničí v roce 1938 sídlila v zámku Říšská pracovní služba ženské mládeže (RADwJ).

Offermannšův lovecký zámeček směrem na trojmezí byl přejmenován na “An der Sonnleiten” a sloužil Zemské komisi pro ochranu dětí a mládeže v Brně jako prázdninová osada.

Po osvobození pobývala v Maříži do záři 1945 Ruská armáda.

Poté co byl zámek konfiskován československým Ministerstvem zemědělství, sloužil ke kulturním akcím a jako sklad.

Přibližně v roku 1952 došlo během jedné oslavy v zámku k vraždě. Kvůli hádce o založení JZD byl jeden z mařížských hospodářů shozen z balkónu. Jeho tělo pachatelé odvekli k jeho domu a utekli.

Po svém založení v roce 1955 udělalo JZD ze zámecké kaple garáž zemědělské techniky a v tanečním sále skladiště hnojiv. Část parket byla rozkradena a další zničena uskladněným ledkem.

To byl začátek konce zámku. V 80. letech bylo zahraničnímu štábu za valuty dovoleno natočit scénu do válečného filmu. Simulován byl útok partizánů na služebnu Gestapa během jehož byla podpálena okna natřená hořlavinou.

Zbytek si místní časem rozebrali na materiál. Skoro v každém domě v okolí se dnes ješte najde "kousek" zámku.

Zvon ze zámecké kaple byl odcizen před rokem 1989. Oltář z kostela Panny Marie Pomocné někdo ukradl po revoluci.

Ze zámku se zachovalo jen torzo levého křídla, ve kterém bývala kuchyně, ve středu zarostlého parku skupina 300 let starých dubů a na jeho konci modřínová alej směrem na Fratres, zastávky staré poštovní cesty z Prahy do Vídně.

Zřícenina je ledabyle oplocena a není zakonzervována, protože byla v roce 2009 vyjmuta z památkového katalogu.